Přiřazuj ke jmenným kategoriím správné tvary podstatných jmen.
Př.: A – 2
Přiřazuj ke jmenným kategoriím správné tvary podstatných jmen.
Př.: A – 2
Co nejvíce rozviň věty a doplň je o určení slovních druhů.
Katka čte. Babička vaří. Miminko pláče. Pes leží. Auto jede. Zdena kreslí. Patrik utíká. Vítr fouká.
Utvoř věty podle zadání slovních druhů.
VEDLEJŠÍ VĚTY |
||
Druh vedlejší věty | Otázka | Spojovací výrazy – podřadicí |
Podmětná | Kdo? Co? | Že, aby, kdo, co. |
Přísudková | Jaký? | Jako, jak, jaký. |
Předmětná | Pádové otázky mimo 1. pádu | Že, aby, jak. |
Přívlastková | Jaký? Který? Čí? | Který, jenž, že. |
Doplňková | Jak? Kterak? | Jak, jaký, jako. |
Příslovečná místní | Kde? Odkud? Kudy? | Kde, kam, odkud. |
Příslovečná časová | Kdy? | Když, jakmile, až. |
Příslovečná způsobová | Jak? | Jak, jako, že. |
Příslovečná účelová | Proč? | Aby. |
Příslovečná příčinná | Proč? Z jaké příčiny? | Že, protože, poněvadž. |
Příslovečná přípustková | I přes jakou skutečnost? | Ač, ačkoli, třebaže, přestože. |
Příslovečná podmínková | Kdy? Za jaké podmínky? | Jestliže, kdyby, -li. |
Příslovečná měrová | Jak hodně? | Takže, více – než. |
V-sledky závisí na přípravě. Z kostelní v-žky je dobrý v-hled. Obv-něný odmítal v-povídat. Loď zamířila k m-su. Viděl- jsme otcov- bratry. V zimě se dni krátil-. Oči ho pálil-. Matky i otcové byl- zoufalí. Děti zlobil-. Ledoborce vyplul-. Cesta vedla kolem bíl-ch domků a byla lemována topol-. Na jejím konci se pod vrbov-mi větvem- skrývala naše studánka. Strýc-, který je m-slivcem, se líb-lo vyprávění o stádu srnců za starým ml-nem a lišce, která m- přeběhla přes cestu.
Na hřišti děti pouštěl- draky. Lidé si užíval- sluníčka. Naši koupil- ojetou -kodovku. Studuji -niverzitu -radec -rálové. Sníh -tál z polí. Havíři pracují se -bíječkou. Rodiče se zajímal- o své děti. Všichni se těšil- na v-let. Petr -táhl roletu.
Zaměření: rozvíjení slovní zásoby, schopnosti analyzovat slova.
Pomůcky: tabule, křída.
Pravidla:
Učitel vybere 3-4 žáky a na tabuli napíše jedno písmeno. Žáci k němu postupně připisují po jednom písmenu, mohou si vybrat, zda před skupinu již napsaných písmen, nebo za ně. Každý žák musí mít představu o konečném slově, když doplňuje další písmeno. Snahou každého žáka je, aby připsáním písmena oddálil ukončení slova. Kdo ukončí slovo, prohrává. Když je slovo dokončeno, nelze ho již rozšiřovat.
U zvýrazněných podstatných jmen rozhodni, zda se jedná o vlastní jméno, či o jméno obecné. Napiš do sešitu dva sloupce: 1. vlastní jména; 2. obecná jména. Své tvrzení zdůvodni.
Začaly prázdniny a jako každoročně přijel z Kutné Hory do Prahy můj kamarád Petr. Nepřijel sám, dokonce měl s sebou i psa Alíka. S Petrem často podnikáme výpravy po pražských čtvrtích. Tentokrát jsme bloumali i se psem Alíkem, dohromady jsme tedy byli tři. Alíkovi se v Praze líbilo, stále nám někam utíkal, a tak se stalo, že jsme ho jednou hledali celé odpoledne. To byste nevěřili, co všechno ten Petrův psík sám prošel. Z Václavského náměstí proběhl na Staroměstské náměstí, odkud zamířil ke Karlovu mostu. Zřejmě šel s davem cizinců. Už jsme nedoufali, že ho ještě spatříme. Seděl smutně na Karlově mostě a žalostně kňučel. To bylo radosti, když se Petr s Alíkem opět shledali.