Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Ze světa hmyzu

„Celý den mám v hlavě utkvělou myšlenku na sršně!“, pověděl mi můj kamarád Jiří.

I vy se teď asi ptáte, proč právě sršni mu tak zaměstnali hlavu. Nebo mu hlavu zaměstnaly sršně?

Ano, dnešní chvilka s českým jazykem bude věnována jevu, kterému říkáme kolísání mezi gramatickými rody podstatních jmen.

Jiřího zajímalo, který tvar: sršni, nebo sršně, je správný.
»» celý článek Zamyšlení nad substantivy

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Slovakismy v českém jazyce

Přátelé, zamýšleli jste se již nad otázkou „českosti“ naší mateřštiny? Narážím na cizí slova, kterými se naše mateřština jenom hemží. Ano, jistě vás napadne obrovské množství anglických výrazů, které český jazyk obsahuje. Avšak cílem dnešního jazykového rozjímání je ukázat, jak ovlivňuje češtinu jazyk nejpříbuznější a češtině nejbližší, tedy slovenština.

K myšlence napsat dnešní jazykový koutek na téma slovakismy v českém jazyce mě přivedla, ač to může znít zvláštně, stránka Hospodářských novin.
»» celý článek Zamyšlení nad cizími slovy

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Voní vám pomněnky?

Přichází jaro a s ním i rozkvetlé louky a stráně. Na jaře se objevují sněženky, bledule, narcisky nebo tulipány. Postupem času se přidávají také ostatní kvetoucí byliny, například pomněnky. Jistě už mnozí přemýšlí o tom, jak souvisí pomněnky s českým jazykem. Odpovídám, že souvisí a velmi. Dokonce může takové nevinné slovo jako je pomněnka způsobit nemalé těžkosti. Zkusme si totiž zmíněné slovo napsat.

A problém je na světě. Píšeme pomněnku s mně [m – n – e s háčkem], nebo pouze s mě [m a e s háčkem]?
»» celý článek Zamyšlení nad ě

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Je čas zkracování

Ve světě se zkracují vzdálenosti, lidé si zkracují vlasy a my si zkracujeme pracovní dobu. Podobný trend můžeme pozorovat i v našem mateřském jazyce. Ano, je tomu tak, v češtině se stále více objevují slovní spojení, která jdou zapsat zkrácenou formou, tedy zkratkou.

Proč například psát Hradec Králové, když můžeme napsat HK a všichni tomu porozumí?
»» celý článek Zamyšlení nad zkratkami

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Brambory jsou rané i ráno
Je čas brambor. Pro někoho čas tvrdé práce, pro někoho čas očekávání dobrého jídla, pro mě čas rozjímání nad naší mateřštinou.

O bramborách lze říci, že jsou velmi rozšířenou a oblíbenou plodinou a existují v obrovském množství odrůd. Kryštof Kolumbus však netušil, že přivezením této pochutiny z Nového světa do Evropy napáchá nejenom bouři v kuchařkách Starého kontinentu, ale také v některých hlavách uživatelů českého jazyka. V čem je problém?
»» celý článek Zamyšlení nad dvěma n

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Co si počít s newspeak?

„V posledních dvou minutách jsme dostali několik laciných košů. Jirko, ty teď budeš toho jejich shootera bránit face to face. Ostatní klasika, na jednu nahrávku over play, jinak boxing out. Dejte si pozor na jejich backdoorové přihrávky. Pivotmani pod košem si pomáhají jedině způsobem help and recover. V útoku, když budeme hrát one in one, střídáme inside out a cross over. Když to nepůjde, hrajeme flex nebo phoenix.“ Pronesl při takzvaném oddechovém čase během mezistátního basketbalového utkání reprezentační trenér. Věřte tomu, nebo ne, ale ne všichni hráči odcházeli na hřiště s pocitem, že vědí, co mají dělat. Jak bychom na tom byli my, slyšet podobné výrazy? Každý z nás si jistě odpoví sám.
»» celý článek Zamyšlení nad newspeak

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Co tím chtěl básník říci?

V dnešním jazykovém rozjímání bych rád upozornil na jeden jazykový jev, který naši mateřštinu doprovází. Český jazyk totiž velmi hojně využívá takzvaných obrazných pojmenování, kdy mluvčí místo ustáleného výrazu využije pojmenování přenesené na základě nějaké podobnosti nebo souvislosti.

Uveďme si příklad. Řekneme-li  o někom, že se křiklavě obléká, jistě nemáme na mysli člověka, jehož oblečení vydává nějaké nepříjemné zvuky. Spíše se nám zdá, že se dotyčný strojí do velmi různorodě barevného oblečení. Použili jsme tedy obrazné pojmenování pro objektivní realitu. Obrazným pojmenováním jsme realitu přenesli na základě podobnosti. Protože výrazné barvy na nás doslova křičí,  můžeme o výrazně barevném člověku říci, že je křiklavě oblečen. Pojmenování, které jsme užili, se nazývá metafora.
»» celý článek Zamyšlení nad obrazností

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Důležitý úkol

Onehdy mi volal jeden můj známý se závažným jazykovým problémem, jak tvrdil. Ukázalo se, že se nejedná výhradně o problém jazykový, ale také i o střet mezi generacemi. Jeho syn, který navštěvuje druhý ročník základní školy, si totiž dovolil tvrdit, že ve slově trojúhelník se uprostřed píše dlouhé u s čárkou, prý jim to říkala paní učitelka ve škole.
»» celý článek Zamyšlení nad ú

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Červenější jablko

„Já mám červené jablko!“ „Ne, já mám červenější.“  „Já mám červenější!“ … Hádají se děti v mateřské škole. Paní učitelka je jistě rozsoudí, správně a výchovně posoudí, že obě jablka jsou krásná a na barvě nezáleží, hlavně, že budou chutnat – vždyť obě obsahují potřebné vitamíny.

My se však u zmíněné barvy zastavme. Zda existuje červené jablko, jistě nemusíme pochybovat. Avšak jak je to s tím červenějším? Pojďme si nejdříve pojmenovat jazykový jev, o kterém se budeme dnes bavit. Jedná se o přídavná jména neboli adjektiva. A budeme dokonce konkrétní, protože nás budou zajímat adjektiva jakostní, o kterých je třeba vědět,  že vyjadřují bezprostředně nějakou vlastnost – v našem případě barvu. Mezi tato přídavná jména patří právě slova jako červený, žlutý, ale také nahý nebo oblečený – souhrnně tuto skupinu barev a konečných lidských a jiných vlastností nazýváme adjektivy absolutními.
»» celý článek Zamyšlení nad stupňováním adjektiv

zapsal Václav Víška


Zveřejněno: Sobota, 07. prosince. 2013

Mobil místo palcátu

V jedné historické kronice jihomoravské vesničky jsem se dočetl, že tamější starousedlík někdy ve 14. století vyvázal všechny své leníky, prodal svou usedlost a ozbrojen palcátem a řemdihem, vydal se do bitvy odhodlán pomoci Janu Žižkovi v boji proti nepřátelskému vojsku.

V dnešním zamyšlení nad českým jazykem bych se rád věnoval několika pojmům z oblasti slovní zásoby, tedy lexikologie. A právě parafráze ze zmíněné kroniky mi hned k prvnímu termínu velmi dobře poslouží.
»» celý článek Zamyšlení nad historismy, archaismy a neologismy

zapsal Václav Víška