Inovace studijních oborů na PdF UHK

Červenější jablko

„Já mám červené jablko!“ „Ne, já mám červenější.“  „Já mám červenější!“ … Hádají se děti v mateřské škole. Paní učitelka je jistě rozsoudí, správně a výchovně posoudí, že obě jablka jsou krásná a na barvě nezáleží, hlavně, že budou chutnat – vždyť obě obsahují potřebné vitamíny.

My se však u zmíněné barvy zastavme. Zda existuje červené jablko, jistě nemusíme pochybovat. Avšak jak je to s tím červenějším? Pojďme si nejdříve pojmenovat jazykový jev, o kterém se budeme dnes bavit. Jedná se o přídavná jména neboli adjektiva. A budeme dokonce konkrétní, protože nás budou zajímat adjektiva jakostní, o kterých je třeba vědět,  že vyjadřují bezprostředně nějakou vlastnost – v našem případě barvu. Mezi tato přídavná jména patří právě slova jako červený, žlutý, ale také nahý nebo oblečený – souhrnně tuto skupinu barev a konečných lidských a jiných vlastností nazýváme adjektivy absolutními.
»» celý článek Zamyšlení nad stupňováním adjektiv

zapsal Václav Víška

Mobil místo palcátu

V jedné historické kronice jihomoravské vesničky jsem se dočetl, že tamější starousedlík někdy ve 14. století vyvázal všechny své leníky, prodal svou usedlost a ozbrojen palcátem a řemdihem, vydal se do bitvy odhodlán pomoci Janu Žižkovi v boji proti nepřátelskému vojsku.

V dnešním zamyšlení nad českým jazykem bych se rád věnoval několika pojmům z oblasti slovní zásoby, tedy lexikologie. A právě parafráze ze zmíněné kroniky mi hned k prvnímu termínu velmi dobře poslouží.
»» celý článek Zamyšlení nad historismy, archaismy a neologismy

zapsal Václav Víška

Nashledanou příště

Slovo dcera bylo tím hlavním impulzem, který mně inspiroval k napsání tohoto jazykového koutku.

Slovo dcera označuje potomka ženského pohlaví, jeho sémantika je tedy jasná, problémy však mohou nastat při jeho výslovnosti. Zejména při výslovnosti první slabiky našeho slova, konkrétně hlásek D a C. Možná si to ani nepřipouštíme, ale výslovnost tohoto slova může být dvojí. Vyslovit můžeme buďto obě hlásky, tedy [dcera], nebo aplikovat jedno z jazykových pravidel, kterými se naše mateřština hemží a vyslovit skupinu hlásek D a C dohromady.
»» celý článek Zamyšlení nad spodobou

zapsal Václav Víška

Přechodníky

 Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop … si prozpěvoval Jiří, můj známý, při naší pravidelné schůzce v jedné hradecké kavárně. Avšak nedozpíval, ihned po prvním verši Ježkovy písně se zarazil a obrátil se na mne s otazníkem v očích. Co znamená slovo nesa?

Dnešní rozjímání o naší mateřštině tedy budu věnovat problematice používání podobných slov, které Jiřího vystrašilo. Jedná se totiž o tzv. přechodníky a to jsou slova, která dělají problémy kdekomu z nás. Ne, že bychom nevěděli, kdy je použít, spíše nám činí obtíže použít ten správný tvar.
»» celý článek Zamyšlení nad přechodníky

zapsal Václav Víška

Zívačka

V tomto zamyšlení se budeme věnovat jevu, který je se jeví jako snadný a pochopitelný. Jedná se o vyjmenovaná slova. Dnešní okruh zájmu dokonce zúžíme pouze na vyjmenovaná slova po Z.

Mnozí z vás jistě namítnou, proč zrovna po Z, těch je přece nejméně. Skutečně tomu tak je, těchto vyjmenovaných slov není mnoho, avšak i mezi nimi najdeme výrazy problematické, takže pusťme se do práce.
»» celý článek Zamyšlení nad vyjmenovanými slovy po Z

zapsal Václav Víška

Shrňme sníh od svých domů, nebo zhrňme?

Budeme se věnovat jednomu jevu, který nemnohému pisateli způsobí obrovské obtíže. Na mysli mám předpony s a z.

Jistě si už domýšlíte. Tak jak se píší slova spíchnout, sfouknout, shon, zblednout?  Se s nebo se z na začátku? Těchto slov je v češtině celá řada, ale člověk nemusí zoufat a být při psaní bezradný. Existuje totiž vysvětlení.
»» celý článek Zamyšlení nad předponami s, z

zapsal Václav Víška

Na Kotli či na Na kotli?

Nedávno jsem se procházel Malšovicemi, městskou částí Hradce Králové. Všiml jsem si ukazatele, který oznamuje název ulice. Stálo tam Na kotli. Psáno s velkým N a s malým K. V tu chvíli jsem se zarazil.

Co je na tom nápisu divného, ptají se jistě mnozí? Ještě neodpovím. Budeme nejdříve pokračovat v naší procházce dál Malšovicemi směrem k Malšově Lhotě. Tam se totiž nachází ulice Na Hrázce. Na ceduli však psáno  s velkým N a velkým H.
»» celý článek Zamyšlení nad vlastními jmény po předložce

zapsal Václav Víška

PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN

• jména rodná, příjmení, přídomky a přezdívky:

Petr, Petrův, Honzík, Karel Novák, Jan Žižka z Trocnova, Karel IV. (Čtvrtý), Učitel národů (Komenský), Jiří z Poděbrad, Karel Veliký, Alexandr Makedonský, Archimédův zákon, náčelník Velký medvěd

• příslušníci rodů, rodin a skupiny osob téhož jména:

»» celý článek Přehled pravopisných pravidel pro psaní velkých písmen

zapsal Václav Víška

zapsal Václav Víška

Pro výuku českého jazyka jak na SŠ, tak na ZŠ doporučujeme některé webové portály:

• http://www.rvp.cz
• http://dum.rvp.cz
• http://lemill.net
• http://telmae.cz
• http://www.veskole.cz/
• http://www.pripravy.estranky.cz/
• http://www.pravopisne.cz
• http://www.projektovavyuka.cz/
• http://www.ctenarska-gramotnost.cz/kategorie/projektove-vyucovani

zapsal Václav Víška